MOA MÁ TALENT! – Petr Fól: „Je to risk“

Každý má nějaký talent. Třeba i skrytý. Váš školní časopis se rozhodl najít talenty ze svých řad. Pokud jste nechyběli na slavnostním zahájení školního roku v tělocvičně, určitě jste postřehli něco netradičního.

Ano, mám na mysli kapelu, jejíž název je Yellow sweet bananas. YSB se skládá ze čtyř kluků pocházejících z Jičína, ze Studénky u Paky a Bělé u Pecky. Na to, jak vznikla a na jednoho jejího člena, konkrétně Petra Fóla, se můžeme podívat zblízka.

Jak dlouho se hře na kytaru a zpěvu věnuješ?
Podle toho jak se to vezme. Na akustickou kytaru jsem začal hrát asi ve druhé třídě, a v sedmé na elektrickou. Zpěv přišel nějak sám. Až začátkem letošního roku jsem začal chodit na hodiny zpěvu.

Co tě přimělo začít se věnovat kytaře?
Přišlo mi to takové netradiční, každý hrál na flétničku. Asi jsem chtěl být jiný. Taky jsem v té době říkal mamce, že na to budu balit holky. Rychle jsem zjistil, že to tak jednoduché není.

Jak ses dal dohromady s kapelou?
Už od prváku jsem věděl, že Vojta hraje na basovku. Tak jsem se ho zeptal, jestli nezaložíme kapelu. Ale vždycky se od toho nějak upustilo. Až minulý rok na podzim se mě zeptal, jestli chci hrát. Hned další víkend jsme jeli na zkoušku k bubeníkovi.

Hrajete někde na veřejnosti?
Zrovna jsme domluvili koncert ve Studénce, v nějaké hospodě, na 1. prosince. Takže ať si každý, kdo si tohle přečte, udělá čas!

Koho napadlo vystoupit na začátku školního roku v tělocvičně?
Myslím, že paní profesorku Fejfarovou. Když jsme na konci druháku byli na školním výletě, tak jsem s sebou měl kytaru, a tak nějak padla tahle myšlenka.

 Neplánujete vystoupení i na konci školního roku?
 Podstatně dřív, chceme zkusit přemluvit pana ředitele na Vánoční koncert.

To zní dobře. Jakému stylu hudby se věnujete?
 Většinou Pop rocku.

Máte i vlastní skladby?
Zatím ne, ale snažíme se a tvoříme.

V každém případě je nutné zkoušet. Máte zkušebnu?
Máme krásnou garáž u bubeníka. Je to úplně hrozný, protože tam v podstatě nejdou přeřvat bicí. Ale baví nás to.

Kdo z vás čtyř má hlavní slovo?
Nikdo, máme demokracii. Vždycky se nějak rozumně dohodneme.

Co plánujete do budoucnosti?
V nejbližší době asi složit nějakou dobrou písničku, pak další a další. A nakonec se stát slavnými.

Nebojíš se toho, že kvůli maturitě budeš muset na chvilku hudby nechat?
Určitě ne. Já jsem takový typ člověka, že radši budu hrát, než se učit.

Nemít maturitu, to je v dnešní době risk. Proč jsi vlastně šel na obchodku?
Je to risk. Mám ještě rok a půl na přemýšlení, jak to všechno bude. Obchodka mi přišla jako dost dobrá škola. V podstatě nejlepší na Jičínsku. Byla tady i ségra, která říkala, že je to tady super, a kamarád s tím jenom souhlasil.

Chceš se hudbě věnovat profesionálně?
Rád bych, ale rodiče se na to moc netváří.

Nenapadlo vás se přihlásit do televizních talentových soutěží?
Zatím ne, možná příští rok. Uvidíme.

Co bude příští rok to s naprostou jistotou neví nikdo z nás. Klukům přejeme hodně úspěchů a Vy se již teď můžete těšit na další pokračování z rubriky MOA MÁ TALENT!

 

Autor: Veronika Kracíková

 

Příspěvek byl publikován v rubrice MOA MÁ TALENT, Rozhovory a jeho autorem je verca. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář