RECENZE: UDG – Akrobat

Jedna z nejvýraznějších kapel českého popu, mladá krev tuzemské muziky a opěvované seskupení Petra Vrzáka. UDG! Za poslední dekádu si ústecká banda vydobyla postavení na vrcholu popové scény a získala si srdce mnoha mladých dívek díky hitům jako Hvězdář, Duše slečny Mai nebo Éterická. Nyní přichází na scénu album nesoucí název Akrobat a má být jiné než ty předešlé.

Šestá studiová nahrávka skrývá zajímavé, rytmické pasáže i pomalejší a méně výrazné části, které jsou pro posluchače taková malá muka. Ale popořadě. Svižných písní je na albu hned několik a při jejich poslechu se ocitnete na rockovém kolotoči, který vás vysadí u zastávky „Syntenzátor“ a následně opět nabere směr elektronické rytmy. Na celé nahrávce je totiž výrazně znát postava Armina Effenberga, producenta, který UDG vtiskl, pro kapelu neobvyklé, syntenzátorové aranže.  Například hned v úvodní Sám spát se pere elektronické vyznění s kytarou a podobně je tomu také v songu V atmosférách. Jediný singl, kterým se deska prezentovala, byl Pádové otázky, což je vcelku zajímavá volba vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto jiný druh hudby, než nalezneme na zbytku díla.

Druhou stránkou počinu jsou pomalé písně, kterých není málo. Najdeme mezi nimi pěkné počiny, jako Vzdálení, procítěnější Najednou nebo Zločin a trest, ale také písně, které jsou zdánlivě nekonečné, a s radostí je budete přeskakovat. Mezi tyto skladby můžeme zařadit například Modlitbu, která zaujme leda tak refrénem nebo V představách, na které vás nezaujme nejspíš vůbec nic.

Na nahrávku si pozvali kluci z UDG také řadu hostů. Na titulní písni alba se podílel Oto Klempíř (J. A. R.) a celá skladba vlastně charakterizuje také celou nahrávku. Jedná se o rozpolcené dílo s úderným refrénem a elektronickými vystýlkami, které vás můžou, ale nemusí bavit. Dalším přizvaným umělcem byla Bára Hájková (BAGS), která vypomáhá v písni Rozezpívání. Host byl přizván také k písni Etoile. Této skladby se ujala Iva Frühlingová a jedná se dost možná o nejslabší dílo na CD.

Shrnutí na závěr? UDG stále drží laťku poměrně vysoko, ale nový zvuk zřejmě zklame některé skalní příznivce této kapely a mnoho nových nezíská. Většina textů má hloubku, ale v některých případech se s nimi pohybují autoři na tenkém ledě mezi bezduchým „tlučením slámy“ a smysluplnou myšlenkou.

Hodnocení: 60%

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Kultura se štítky , a jeho autorem je drahonovsky. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář